Design Systems Survey 2021 od Sparkbox

Jak se lépe ohlédnout za rokem design systémy v roce 2021 než nad již pravidelným dotazníkem Design Systems Survey od Sparkboxu.

Zeptali jsme se členů naší redakce, aby si výsledky prošli a přidali k ním svůj pohled.

Adam Kudrna, UI Developer/Designer

Pokud jako já máte rádi dobře nakódovaný systematický design, při otevření Design System Survey 2021 od Sparkbox vám srdce zaplesá. I méně cvičené oko rozpozná systematičnost v typografii i layoutu, která nezřídka prosakuje na povrch v podobě layoutové mřížky nebo vodicích linek. Technický ráz webu inspirovaný geometrií a architekturou je podtržený zajímavou sazbou, retro grafy a skvěle fungující responzivitou.

V samotných datech výzkumu mě ze všeho nejdřív zaskočil poměrně malý počet respondentů. 376 odpovědí je nesrovnatelně méně než 24 000 respondentů populární ankety State of JS a nutně vyvolává otázku, nakolik jsou efektně prezentovaná data statisticky relevantní. Připusťme, že jsou, a podívejme se na z mého pohledu tři nejzajímavější čísla.

1. Z vlastní zkušenosti a projektů, kolem kterých jsem prošel vím, že není zdaleka pravidlem, aby týmy měřily výkon webu nebo pokrytí testy. Proto mě zaujalo, že přes 30 % týmů sleduje různé metriky svého design systému a tři čtvrtiny z nich se věnuje přístupnosti. Z psychologického hlediska je zajímavé i to, že tyto týmy vnímají své design systémy jako úspěšnější než týmy, které neměří.
2. Téměř 50 % design systémů spravují centralizované týmy. Snad i proto je velká poptávka po lidech na řídící pozice, zatímco designerů a vývojářů je v týmech dostatek. Nezdá se však, že by se situace měla změnit. Respondenti vidí chybějící lidskou kapacitu v průměru jako čtvrtý nejzávažnější problém, mezi prioritami je však až na deváté pozici, což ji činí nejvíce přehlíženým nedostatkem.
3. Největším problémem design systémů je podle všeho technologický dluh. Na první příčku jej řadí 50 % respondentů. Do této kategorie spadá nejčastěji chybějící dokumentace, odkládání řešení problémů nebo rozdíly v dev stacku produktových týmů. Lze jen doufat, že tento nešvar specifický pro IT prostředí získá více pozornosti a posune se v prioritách ze čtvrté příčky co nejvýš.

Filip Daniško, Design Systems Engineer

Na výsledky design systém ankety od Sparkbox jsem se moc těšil. Je patrný velký posun oproti předchozímu ročníku jak v samotné struktuře, prezentaci tak i v kvalitě otázek a zpracování dat. Menším zklamáním je však stále nízký počet respondentů, rád bych viděl větší zastoupení a tak i relevantnější data.

• Jedno ze zajímavých zjištění pro mně byl fakt, že doporučení vytvořit design systém šlo primárně (57%) od individuálních kontributorů. Vcelku to poukazuje na to, že design systémy ještě úplně nepronikly do standardů webového vývoje. To se potom projevuje i v tom, že získání podpory pro založení týmu pro design systém je v některých firmách složité.
• 53% respondentů si myslí, že jejich design systém vytváří technický dluh. Tento bod se mnou jako s vývojářem rezonoval a jsem rád, že jej Sparkbox zařadil do ankety. Design systém je také z velké časti software který stárne nebo se na něj mění produktové požadavky. Může tak způsobit zvýšení technického dluhu v samotném systému. Jednou výhodou design systému ale je, že dluh v produktu/aplikaci se díky vyšší adopci systému centralizuje na jedno místo kde je snazší sním pracovat.

• Co mně také potěšilo je zvyšující se zájem o projektové manažery, výzkumníky a stratégy pro design-systémové týmy. Je to znakem toho, že design systémy dospívají. Můžeme vidět i tendence, kde lidé více přemýšlejí nad design systémy jako nad interními produktemy, a tyto role jsou klíčové pro jeho úspěch..

Honza Toman, Design Systems Lead

Mám tyhle dotazníky od Sparkboxu celkem rád hlavně proto, že nám dávají pěkný vhled do toho, jak se design systémy vyvíjejí (a dospívají). Taky je uklidňující vidět, že se stejnými problémy jako my se potýká více lidí. A společně jako komunita se snažíme navzájem vzdělávat a inspirovat v řešeních.

• Jednou z největších výzev pro design systémy je technický a designový dluh. Co mi přijde zajímavé je, že design systémy pomáhají odkrývat tento problém hlavně proto, že vedení společností vyžaduje vysokou adopci již vytvořených design systémů. A to je něco, co často vysoký technický dluh velmi komplikuje. Není divu, že se zamezování technickému dluhu začíná v komunitě čím dál více zmiňovat jako jeden z primárních důvodů, proč do design systému investovat (hned vedle zrychlení vývoje a vyšší konzistence).
• Příliš mě nepřekvapilo, že skoro polovině týmů chybí produktový manažer a výzkum. 37% respondentů chybí také nastavená strategie pro jejich design systém. Absence produktového manažera se projevuje také v oblastech, které respondenti dotazníku vidí jako nejproblematičtější – adopce, udržování produktové roadmapy, tvorba a rozvoj týmu, interní edukace a procesy. Týmy zpravidla nemají problémy s vytvořením design systému, ale s dlouhodobějšími aspekty jeho existence.
• Skoro 60% týmů nesleduje žádné metriky pro design systém. Úzce to souvisí s tím, že týmy často nemají dlouhodobou podporu centralizovaného týmu pro design systém. Metriky a data se totiž snáze dají komunikovat s ohledem na firemní cíle. Opět je to potenciálně signál toho, že v týmu chybí manažerská pozice.

• Přispívání do design systému je vcelku tristní – pouze 20% uživatelů design systému přispívá zpět do design systému. Pochopitelně to není překvapivé – produktový designeři a vývojáří mají plné ruce práce s vývojem nových funkcí produktu a nemají na design systém čas.

A co zaujalo vás v Design Systems Survey od Sparkboxu?